Australský blog Počarovské

Celý minulý víkend jsem byla na povinném Rotary kempu, což mě dalo trochu pozadu s domácími úkoly, ale nějak to přežívám. Příští týden budou SACy (Australské testy), což bude ještě větší zábava.

Myslím, že to, že umím celkem slušně anglicky, tady pracuje proti mně – kdybych na tom byla hůř a v hodinách nerozuměla, tak by na mě byli hodnější, ale takhle mě berou jako prostě dalšího studenta, kdo ví, co celý minulý půlrok dělali – protože je Australský školní rok o půlrok posunutý, přiletěla jsem do poloviny semestru. Nicméně jsou ty předměty, co jsem si vybrala, celkem v poho, takže to není tak, že bych se v tom přímo topila, jen se spíš tak nepříjemně neobratně cáchám.

Ve středu jsme měli víceméně volný den, protože bylo Course Counselling – v praxi to proběhlo tak, že jsem si sedla s učitelkou na 15 minut a popovídaly jsme si o tom, jaké předměty budu mít příští rok a který vykopnu (v Year 11, kde jsem teď, máme 6 předmětů, zatímco v Year 12 budu mít jen 5). Rozhodnutí bylo o to zajímavější tím, že ty předměty mám zatím míň jak měsíc, ale naštěstí se jeden předmět tak nějak nabízel (bye bye Art, jako předmět jsi v poho ale mám z tebe asi 3x víc úkolů než z jakéhokoli jiného), takže to proběhlo hladce.

Jinak to byla až překvapivě příjemná konverzace. Specificky ta učitelka, se kterou jsem mluvila, je výborná, nicméně mi přijde, že se tady s učiteli dá mluvit přátelštěji, než jsem zvyklá z Česka.

Po Course Counselling jsem šla s jedním kámošem ze školy potloukat se po městě. Počasí bylo dobré (viz fotky dole), takže i když jsme ničeho specifického nedosáhli, tak to byla alespoň příjemná procházka.

Trochu jsme se po cestě ztratili – nějak jsme dosáhli k budově Australského parlamentu (na obrázku níž), když jsme chtěli jít do nákupáku několik bloků mimo, ale alespoň z toho mám fotku a procházku.

Taky jsme prošli okolo několika jiných budov, co vypadaly zajímavě:

V nákupáku jsem dostala hlad, tak jsme si zašli do food courtu na jídlo. Já si dala gyoza – jídlo je to Japonské a ne Australské, ale tak strašně dlouho o tom slyším, že jsem to musela vyzkoušet. Na obrázku to teda nějak moc nevypadá, ale fakt jsem si pochutnala – tak moc, že jsem zapomněla vzít fotku, než jsem to měla z poloviny snězené.

Když už jsem na tématu jídla, v pondělí mi kámoš do školy přinesl halušky (???), protože jeho babička je ze Slovenska, a když u ní přes víkend byl, tak dostali jídla víc than they knew what to do with, takže když si vzpomněl na konverzaci, kde jsem řekla, že tady jsou trochu jiná jídla než v Česku, a kde jsem zmínila halušky, tak se rozhodl mi nějaké přinést.

Místo bryndzy v nich používají Feta cheese. Byly trochu nedosolené, ale to je dle mě konstanta České kuchyně (resp. minimálně kuchyně mojí mámy), tak chutnaly skoro jako z domova.

V pátek jsem psala cvičný SAC do filosofie, což byla v praxi esej na dané téma, ve které jsem měla porovnat názory 2 filosofů na toto téma a pak vyjádřit i názor vlastní. Bylo na to 90 minut a já je strávila skoro úpně všechny přemýšlením či psaním – mám pocit, že to byla nejdelší doba, co jsem bez přestání psala. Když mi vypršel čas, tak jsem byla až dezorientovaná a nabuzená – velmi zvláštní pocit.

Dnes (sobota) jsem se hlavně učila na 3 SACy, co budou příští týden, a doháněla úkoly, které jsou věčně nekonečné, nicméně jsem šla večer s host mamkou na krátkou procházku, ze které mám pár scénických fotek:

Cestou zpátky jsme viděli vačice (?) (už bylo šero, tak fotka nic moc není). Kdo by tušil, že lezou po stromech?

Zbytek týdne byl více či méně školní režim – očividně je to tím v Austrálii podobné jak u nás. Zážitky ze zítřka, pokud teda nějaké budou, napíšu v příštím blogu. Zatím čau!